Bilance skleníkových plynů

Bilance skleníkových plynů při výrobě bionafty

Bionafta je vhodné alternativní palivo pro pohon vznětových motorů a její použití se dlouhodobě uplatňuje na trhu ČR a ostatních zemích EU. Její použití snižuje riziko dodávek importovaných fosilních surovin pro výrobu motorových paliv a umožňuje využití domácích zemědělských surovin. Zvyšuje využití orné půdy v ČR, jejíž část zůstává nevyužita a zvyšuje zaměstnanost. Bionafta vyrobená v moderních velkokapacitních výrobnách na území ČR snižuje v porovnání s s fosilní naftou emise skleníkových plynů o cca 45%.

Skleníkové plyny se považují za příčinu oteplování planety a vzniku problémů z toho vyplývajících. Hlavním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), jehož obsah se v zemské atmosféře zvyšuje v důsledku používání fosilních uhlíkatých surovin (uhlí, ropa, zemní plyn). Dalšími skleníkovými plyny jsou oxid dusný (N2O) a metan (CH4).

Teoreticky je při použití biopaliv bilance oxidu uhličitého nulová. To znamená, že oxid uhličitý, který vzniká spálením biopaliva, se neakumuluje v atmosféře, ale využije se při fotosyntéze nové biomasy, z které bylo biopalivo vyrobeno. Prakticky se však při výrobě biopaliva spotřebuje fosilní energie a různé produkty, které jsou zdrojem oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Je proto důležité znát množství emisí, které produkuje výroba a použití biopaliv a míru úspor skleníkových plynů oproti fosilním palivům.

Emise skleníkových plynů se zpravidla vyjadřují v gramech CO2 ekvivalentu na jednotku energie (CO2eq/MJ) popřípadě v kg CO2eq/t. CO2eq je suma množství jednotlivých skleníkových plynů vynásobené stanoveným koeficientem, který je pro oxid uhličitý = 1, pro oxid dusný = 296, pro metan = 23.

Do emisí skleníkových plynů se zahrnují veškeré emise vzniklé při pěstování biomasy, nebo dobývání fosilní suroviny, emise vzniklé při zpracování suroviny na palivo a emise produkované při spalování paliva, tj. celý životní cyklus.

Pro získání reálných údajů jsou propočteny emise skleníkových plynů pro konkrétní výrobní jednotky instalované v ČR podle metodiky LCA (Life Cycle Assesment) uvedené ve směrnice EU 2009/28/ES, které zahrnují emise celého životního cyklu biopaliva od pěstování suroviny až po spálení v motoru (Well-to-Wheel), s použitím alokačního principu dle energetického obsahu.

Výsledkem je hodnota součtu emisí vzniklých při všech stupních výroby a použití bionafty, tj.

emise z pěstování řepky, emise z jejího zpracování, emise z přepravy a distribuce a emise z použití bionafty,

tj. spálení v motoru.

Emise z pěstování řepky zahrnují emise z výroby použitých hnojiv, osiva, chemikálií na ošetření porostů, ze spotřebovaných pohonných hmot při obdělávání, ze sušení a skladování semen. Pro výpočet byl použit standardní údaj uvedený ve směrnici EU ve výši 29 g CO2eq/MJ.

Emise ze zpracování zahrnují emise z výroby elektřiny, páry a chemikálií, spotřebovaných při výrobě řepkového oleje z řepkových semen na moderní výrobní jednotce s kapacitou 400 kt/rok. Dále zahrnují emise z moderní výroby MEŘO na výrobní jednotce s kapacitou 100 kt/rok.

Emise z přepravy a distribuce byly převzaty ze směrnice EU ve výši 1,0 g CO2eq/MJ.

Emise z použití MEŘO jako motorového paliva jsou nulové.

V následující tabulce jsou uvedeny emise skleníkových plynů propočtené pro jednotlivé fáze výroby MEŘO.

*Výrobní fáze*	*Emise gCO2eq/kg*	*Emise gCO2eq/MJ*	*Podíl %*
Pěstování řepky	1 073	29,0	64
Výroba oleje	203	5,5	12
Výroba MEŘO	367	9,9	22
Přeprava a distribuce	37	1,0	2
*Celkem*	*1 680*	*45,4*	*100*

V porovnání s motorovou naftou, při jejíž výrobě a použití činí emise skleníkových plynů 83,6 gCO2eq/MJ, jsou celkové úspory emisí skleníkových plynů z výroby a užití MEŘO 38,2 gCO2eq /MJ, což je 45,7 %. Dosahovaná úspora skleníkových plynů je pro současné moderní jednotky vyrábějící bionaftu MEŘO mnohem vyšší než je limitní kritérium udržitelnosti 35 %, stanovené aktuálně platným Nařízením 2009/28/EU.

Bilance skleníkových plynů při výrobě bionafty

Info pro veřejnost